Možná to tak z titulku úplně nemusí vypadat, ale řeč bude dnes o práci. To je taková ta činnost, kterou někteří z nás dělají, protože za ní očekáváme peníze či jiné benefity umožňující naplnit naše materiální potřeby. Jsou sice tací, kteří nepracují a naplnění svých životních potřeb svěřili do rukou státu, charity či třeba hodného manžela, ale to je skupina lidí, pro kterou dnes žádné moudro nemám. Dost možná si totiž umějí zařídit život líp než já 🙂
Nicméně zpět k myšlence. Dnešek jsem strávil v San Francisku snahou vyřešit nějaké resty z Prahy. Tedy měl jsem i nějaké schůzky, ale skoro tři hodiny jsem řešil takové ty nepříjemné, nezáživné a doslova otravné věci, které se prostě udělat musí. Asi ve tři odpoledne jsem zavřel notebook, podíval se z okna a řekl si, že to takhle dál nejde. Vzal jsem batoh s technikou a vyrazil na procházku po Nobb Hillu a Russian Hillu. Nafotil jsem cca sto fotek, krásně se provětral, srovnal si myšlenky v hlavě a po necelých třech hodinách se vrátil zpět do hotelu. Během následující hodinky jsem díky dobré náladě a odpočinuté hlavě udělal zhruba stejně té stejné nudné a nepříjemné práce jako za třikrát tak dlouhý čas pod stresem.
A výsledek dnešního snažení? Mám několik pěkných fotek San Franciska do sbírky a opět jsem se ujistil v tom, že když se věci nedaří a člověk je příliš zničený, tak tím nejlepším co může udělat do dokončení projektu je na chvíli vypnout, zrelaxovat se a pak se vrátit odpočatý k práci. Pokud dokážete relaxovat aktivně, jako to třeba dělám já s focením, tak rozhodně nejde o ztracený čas! A co dělat, když zrovna nesedíte v SFO a venku je aspoň podle zpravodajských serverů -20 stupňů? No fotit můtete i v interiéru, třeba pěkné děvče 🙂
