Na CES do Las Vegas jezdím už přes deset let. Jde o největší veletrh spotřební elektroniky na světě, který letos slaví 50. ročník. Za tu dobu se změnil veletrh a hlavně se změnil svět a smysl spotřební elektroniky. Dovolím si takové zamyšlení z pohledu posledních 10 let.
Jak se změnil CES?
Když srovnám veletrh před deseti lety a dnes, jde sice formátově pořád o to samé, ale přesto nezůstal na kameni kámen. Stále platí, že každý, kdo chce něco znamenat a něco udělat v oblasti spotřební elektroniky se prostě musí sbalit a začátkem ledna vyrazit do Las Vegas. CES nastavuje trendy na celý rok a bez prezentace na CESu se nic velkého v oboru prostě neděje.
Ale změnil se celý obor a tak se změnil i CES. Před deseti lety měli hlavní prezentace (keynotes), Bill Gates z Microsoftu, Intel, Sony a o trochu později třeba Samsung a Ford. Dnes je pro většinu jmenovaných CES minulostí a keyote letos mají nvidia, Huawei, Nissan, Qualcomm a Under Armour. To hezky ukazuje posun v tom, kdo má co říct a předvést.
A je to vidět i na seznamu vystavovatelů a ploše samotné. Před deseti lety byl CES hlavně o velkých firmách, jejich velkých expozicích a většinou jednom “velkém produktu”. Microsoft dokázal na CESu dokonce několik let za sebou představovat ty samé Windows a v zásadě mu to stačilo. Dnes je CES hlavně o start-upech, o oblastech jako je chytrý dům, nositelná elektronika, zdraví, sport, autonomní auta apod. Stánky jsou menší, značek a produktů je mnohem víc. Místo jednoho hlavního produktu/tématu se CES rozdrobil na desítky sekcí a oblastí.
V neposlední řadě je dobře vidět regionální posun. Před deseti lety byly tahouny USA a Japonsko, kde probíhala většina inovace v oblasti spotřební elektroniky. Dnes má největší zastoupení Čína, Korea a silně přibývá vystavovatelů v Evropy. V tomto ohledu je ale potřeba mít na paměti, že vše hodně ovlivňují státní dotace v uvedených regionech. Letos zde máme v rámci CzechDemo programu první skupinu českých firem (Oscar Tech, Six Guys Labs, XTND a PIXBUF), u kterých jsem si skoro jistý, že za vlastní prostředky by nepřijeli. Minimálně většina z nich. Na druhé straně je zde třeba i naše Fripito či PrusaResearch takříkajíc za své.
Měnící se svět spotřební elektroniky
CES se mění, protože se mění samotná spotřební elektronika. Ota Shön si v Hospodářkách zcela správně posteskl, že spotřební elektronika je o čím dál šílenějších produktech. Místo nových technologických standardů jako bylo 4G, WiFi, USB 3.0, HD DVD vs Blu-Ray či nových operačních systémů se dnes objevují chytré ponožky, flaška, která vám řekne že máte žízeň, senzor měřící vlhkost dětských plen nebo obojek měřící aktivitu a stravovací návyky vašeho psa. Proč tomu tak je?
V první řadě si myslím, že naše současné primární potřeby spotřební elektronika již naplnila. Televize má za úkol informovat a bavit, což upřímně zvládla technologie již před 20 lety dost dobře. Jestli vidíte Ordinaci v růžové zahradě ve 4K nebo 8K nijak nemění hrozivý zážitek, který vám to přinese. Hlavní technologie už jsou na takové výši, že vývoj procesorů, rozhraní, systémů logicky zpomaluje, protože inovace již nepřináší přelomové změny.
Druhým faktorem je bezesporu fakt, že velká část populace v “rozvinutém světě” žije v takovém blahobytu, luxusu a pohodě, že žádné zásadní životní potřeby vlastně neřeší. Přepravit se z bodu A do bodu B nikdy nebylo lehčí a je jedno jestli auto řídíte vy nebo se řídí samo. Přenést informace během sekundy přes celou planetu umíme už dlouho a je jedno jestli ji přijmete na mobilu, tabletu či počítači a už úplně jedno je jakou taktovací frekvenci má procesor daného zařízení. Prostě to co potřebujeme nebo co jsme chtěli už většinou máme. A tak přichází na řadu pohodlí, nuda, společenský status a lenost. To jsou oblasti, na které se nyní spotřební elektronika zaměřuje, protože jsou to poslední motivační prvky spotřebitelů.
A nesmíme zapomenout na obrovský přebytek levných peněz. Bohatí bohatnou a mají čím dál větší problém své bohatství smysluplně investovat tak, aby přinášelo další profit. Posledních 10 let si řada lidí myslí, že investice do technologií je dobrý nápad. A tak vznikají investiční bubliny ve spotřební elektronice – byl to internet, pak mobilní telefony, pak mobilní aplikace, pak hadrwarové gadgety a teď to začíná být zejména umělá inteligence a automatizace. Nakolik je to udržitelný a fungující model je otázkou, na kterou neumím odpovědět. Ale když občas vidím do jakých projektů se investují jaké peníze, dost o tom pochybuji.
Je to dobře nebo špatně?
Svět se mění, spotřební elektronika se mění, CES se mění. Netuším jestli je to dobře nebo špatně. Myslím si, že je to nevyhnutelné a jediné co mě na tom děsí je neustálé zrychlování tohoto trendu. Inovace zde byla vždy a vždy měla i své slepé uličky. Jen mám teď pocit, že je inovace ve spotřební elektronice tak nějak za svým vrcholem a drží ji v daném tempu jen steroidy v podobě obrovských investic. A tak si položme zásadní otázku: A komu tím prospějeme?
